Rozhovor: Mirri Melcr

September 27, 2017

Chtěl bych  Vám představit věčně se usmívající  kamarádku, skvělou bubenici Mirri Melcr.

Vím, že hraješ ještě na klavír.. na co všechno hraješ?

Hraji celkově na melodické bicí nástroje– marimba, vibrafon, xylofon, perkuse, ale hlavní jsou prostě bicí.

 

Pro hodně lidí je nezvyklé vidět holku hrát na bicí, takže se tě musím zeptat, jak ses vůbec dostala k bicím?

To je moje asi nejméně oblíbená otázka, protože na ní neznám odpověď :D. Mám takové dvě varianty. Jsem ze čtyř dětí. Ségra zpívá, druhá hraje na kytaru a brácha na basu, takže logicky bicí chyběly, abychom mohli hrát dohromady. Druhá věc je, že jsem vždycky měnila ZUŠku podle ségry. Měla jsem za sebou flétnu, klavír atd, ale moje učitelka chtěla, abych hrála na lesní roh. To se mi dvakrát nechtělo, pak jsem přecházela na ZUŠ do Rokycan, šla jsem tam se vzpomínkou na koncert, kde hrál jeden pán na velký pochodový buben, chtěla jsem to zkusit a k mému velkému štěstí jsem tam potkala Petra Zemana, skvělého učitele a muzikanta.

 

 

Jak přišlo rozhodnutí, že se přihlásíš na konzervatoř?

S tímto nápadem přišel Petr, který po pár měsících hraní řekl, proč nejdu na konzervatoř. Pamatuju si, jak mi při čekání na přijímacích zkouškách vyprávěl příběh o nějaké žirafě, protože věděl, že jsem strašně nervózní..:D

 

Chodíš tam ještě, nebo už si to dodělala?

Nechodím a bohužel jsem to ani nedodělala. Po prváku jsem musela poprvé přerušit na jeden rok, po třeťáku bohužel už na dva roky a to ze zdravotních důvodů. Měla jsem problém s bolestmi pravé ruky a vystupňovalo se to tak, že jsem se nemohla ani podepsat, nebo udržet hrnek. Do čtvrťáku jsem nastoupila, ale bohužel jsem nemohla tolik cvičit. Také jsem si žádala o individuální plán kvůli práci a hraní, ale nějak se to tam administrativně nezvládlo.

 

Teď tě ruka úplně neomezuje při hraní?

Já jsem teď v módu, kdy hraju pouze koncerty a občas nějaké zkoušky. Jelikož mi ruka stále nedovolí cvičit. Člověk se tak nějak udržuje kde je, ale neposune se dál. Kdyby mi to zdraví dovolilo, tak to by bylo o něčem jiném.

 

Je super že tě to neodradilo.

Myslím, že ty to moc dobře znáš. Bubny a hudba obecně je celý můj život. Ta představa, že bych to musela ukončit.... prostě neexistuje. První co mi doktoři řekli bylo, že musím přestat hrát. I kdyby mi tu ruku uřízli, tak budu hrát dál, klidně jen s tou jednou :D.

 

Kde je teď tvé působení? Když jsem sem šel udělat rozhovor, tak jsem netušil, že tu máš koncert.

No vidíš to! :D Dneska jsem tu hrála s trochu větším tělesem Together, které má devět členů. Je to zajímavý Plzeňsko - Pražský projekt.  Jinak primárně působím v kapele Noisetrap z Prahy. A asi nejznámější projekt kde působím je Vivaldianno.

 

To mi řekni víc. Vím, že jsi byla např. v Turecku a že jsi hrála v plné O2 Aréně.

Mám strašnou radost, že se projektu Vivaldianno takhle daří, mimo Českou republiku jsme byli např. v Turecku, Izraeli, Korei, Maďarsku, Litvě, Anglii..

Teď nás na podzim čeká Rusko, opět Izrael a Dubai.

Jak ses k tomu dostala?

Můj učitel na melodické bicí měl pravdu v tom, že na konzervatoř se nechodí jen učit se hře na nástroj, ale také proto abyses dostal mezi hudební komunitu, ze které se pak v budoucnu může vyvinout spolupráce. Bubeník Martin Kuzma, kterého jsem poznala právě na škole, mi zavolal, že se hledá bubeník do Vivaldianna, měla jsem štěstí, že mě vybrali.

 

Jak velké koncerty to jsou?

Máme více variací. Velký akce, jako třeba ta O2 Aréna, které jsou i s 3D projekcí a velkou show. Ale také menší verze pro divadla a koncertní sály.

 

Mně se strašně líbí, jak o tom mluvíš tak skromně. Někdo odehraje na vsi jeden koncert a už je největší pán.

Tento projekt je opravdu super zkušenost a musím říct, že se mi líbí to vidět z tohoto pohledu. Je to vše profesionální, já mám svého technika. Takže mě stačí si vzít pouze paličky a o nic jiného se nestarat. Je opravdu skvělé se soustředit pouze na hru. Ale musím říct, že bych nemohla dělat jenom tohle. Strašně by mi chyběly ty zaplivané kluby a hraní pro pět lidí i s barmanem.  Je to o pokoře a uvědomování si, že je stále kam růst a posouvat se.

 

Tak, poslední otázkou se ti zeptám na oblíbené styly a naopak, co by si nechtěla hrát.

Já se snažím mít větší rozhled a podle svého si to nakombinovat. Momentálně mám nejraději, když to má energii. Možná časem budu hrát tichounký jazz s metličkami, ale teď je to spíš o stylech kolem rocku a míchání s elektronikou se rozhodně nebráním. Co by mě nelákalo a asi ani nebavilo, tak to je reggea a ska, ale když to nezkusím, nezjistím. :D

 

Teď jsem si vzpomněl, jak si byla s NO GOOD OK ve studiu. Kouzelné bylo, jak ses probrala po náročném večeru a přišla do režie s tím, že to je hrozný a musí se všechny vokály přetočit :D.

No já bych hlavně chtěla poděkovat Austinovi za jeho neochvějné kuchařské umění :D.


 

Tak to byl rozhovor s naší krásnou Mirri. Příkladná ukázka, když máš cíl a poctivě si to vydřeš.

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Recent Posts
Please reload

Archive
Please reload

© 2020 By Mike, verze 3.4

samolepka.jpg
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now