U.S.A. trip
Je to téměř rok od splněného snu - navštívit zemi neomezených možností.
Moje prababi ( na památku mam ty hodiny na hrudníku ) žila do svých šesnácti let poblíž Chigaga. Strašně jsem rád poslouchal její vzpomínky na Ameriku. Dařilo se jim skvěle. Z Čech emigrovali, aby si zajistili lepší budoucnost. Ale po letech se praprababi začalo stýskat po rodné zemi. Pro moji prababi to byl veliký šok. Z Amerického velkoměsta rovnou na českou vesnici. Je jasný, že si léta nemohla zvyknout. To byl první důvod, proč jsem o Americe snil. Mému dědovi se to nepoštěstilo. Miloval Ameriku, rokenrol a nesnášel komunisty! Minulý rok se sešli podmínky a rozhodl jsem si splnit sny - mají se přeci plnit. Moje nejlepší kamarádka Evička ( hráli jsme spolu v kapele The Undercovers ) přes léto pracovala v zábavním parku v menším městě Wildwood ve státě New Jersey. Sám bych si na tento výlet netroufl, takže jsem letěl s kamarádkou Simčou ( zároveň Evičky kamarádka a spolužačka ). Dalo trošku práce to naplánovat. Jednak sehnat levné letenky a aby se mi to nekrylo s koncertama. Nakonec jsme sehnali zpáteční letenky s mezipřistáním v Paříži za cca 12 tisíc. Ubytování za příznivých 700$ v sousedním Atlantic city.
Den 1. - přílet do New Yorku
V ranních hodinách jsme odlítaly z letiště Václava Havla. Den předtím jsem měl koncert, takže jsem jel nonstop. Adrenalin zajistil, že jsem nepocítil žádnou únavu. Let do Paříže byl pohodový, ale na letišti nastal první problém. Nezjistili jsme si, že naše kufry pošlou rovnou do našeho letu do New Yorku. Takže jsme skoro hodinu naivně čekali na zavazadla. Let jsme stihli opravdu na poslední chvíli. Sice jsme sprintovali přes celé letiště, ale nakonec jsme seděli v našem letadlu. Než jsme vzlítli, tak letušky začali rozdávat deky. Po chvílí jsme zjistili proč... v letadle byla naplno puštěná klimatizace ( ještě jsme nevěděli, že to amící rádi přehání s klimatizací ). Let trval něco přes osm hodin. Chtěl jsem dospat alespoň pár hodin, ale byla mi strašná kosa :D. Přistáli jsme v New Yorku cca 12:00 místního času. Ale ještě jsme neměli vyhráno. V Americe jsou přísní a každého si proklepnou. Není to jak u nás v Evropě, že ukážete pas a můžete jít. Jednalo se o "pohovor", kdy se nás ptali proč k nim cestujeme, kde se bude pohybovat atd.. Nás vyzpovídala přísná černoška. Myslela si, že jsme se Simčou pár. Snažil jsem se vysvětlit, že only friend. Jejím hlasitým hlasem řekla: Sure, zasmála se na nás a my jsme byli oficiálně puštěni do Spojených Států Amerických. A to nás už vítala Evička. Ihned jsme se dozvěděli příjemnou věc. Evičky a Simči učitel angličtiny Frank pochází z NY a zrovna v tu dobu byl u rodičů na prázdninách. A ke všemu nám jeho rodiče zaplatili taxík z letiště k nim domů. Fakt hodní lidé, když dají 70$ na taxík pro lidi, které nikdy neviděli. Po opuštění letiště nám dalo facku neskutečné horké a vlhké počasí. Nemusím asi říkat, že po nástupu do taxi jsme zase mrzly. Cesta trvala téměř hodinu, takže to byla fascinující projížďka. Všude požární schodiště, žluté taxíky, velké káry... prostě Amerika, jakou jsem si představoval. Po rychlé sprše jsme se vydali poznat kousek New Yorku. Moc času nebylo, ale i tak to bylo nádherné. Při jízdě lanovkou jsme viděli jednu budovu vetší než druhou - fakt skvělý pohled na krásu města. Poté jsme se s Frankem rozloučili a nasedli do autobusu směr Atlantic city. Za dvě hodiny jsme byli v hotelovém pokoji ( od klimatizace byly naprosto zamlžené okna, takže nám byla zase zima :D ). Po náročném dnu jsme ihned usnuly ( já po dvou dnech bez spánku ).
Den 2. - poznávání Atlantic city
Snídani jsme samozřejmě zaspali. Jakmile jsme se probrali z kómatu, tak jsme se šli vykoupat do moře. Na pláži byl krásny boardwalk, kde byly krámky se vším možným, všelijaké fastfoody a doslova na každém roku tetovací salon. Musím zmínit casina, kterých tam bylo opravdu hodně. Proto se Atlantic city říká druhý Las Vegas. Na moři byly mnohem větší vlny, než jsem z evropy zvyklý. K obědu byla pizza a k večeři zase fastfood. To jsme toho ještě nebyli přejeděný :D. Večer, když už nebylo takové vedro, jsme se vydali na průzkum města. V každé ulici byla večerka, kde byly z 90% byli indové - strašně přátelští a s každým chtějí pokecat. Po dalším akčním dnu jsme šli na hotel. Chvíli jsme koukali na televizi, ale všude byl Trump, takže jsme šli raději spát.
Den 3. - Chill v Atlantic city
Tento den jsme ještě strávili u moře, nakupováním dárků a procházení se po městě. Přímo v naší ulici byla večerka, kde prodával chlapík původem Srí Lanka. S ním jsem se skamarádil díky mému buddhovi vytetovaného na ruce. Ihned jsme se dali do řeči a byl překvapený, že v ČR vůbec známe buddhismus. Pak jsme tam chodili každý den a do teď si občas napíšeme. Poté jsme šli do Irish pubu, kde měli fakt vynikající burgery a krásnou servírku!
Den 4. - za Evičkou ve Wildwood
Hned ráno jsme nasedli na autobus a za cca hodinu jsme byli u Evičky. Dostala volno, takže jsme strávili spolu skvělý den. Zábavný park byl rozdělen na aquapar, který byl otevřen odpoledne a pak když ho zavřeli, otevřeli park s horskými dráhami. Díky Evičce jsme zaplatili polovinu - 53$, takže jsme dost ušetřili. Aquapark nabízel snad všechny druhy vodních atrakcí. Pak jsme se přesunuly na horské dráhy. Bylo jich strašně moc, ale zvládli jsme všechny. Byla to úplně jiná liga, než známe. Tento akční a nádherný den byl zakončen velikým ohňostrojem. Pak už jenom rozloučení s Evičkou a směr do našeho města.
Den 5. - flákání v Atlantic City
Tento den jsme nedělali nic extra - koupání v moři, prozkoumávání města a samozřejmě jídlo z fast foodu.
Den 6. - Washington DC
Washington byl vzdálen cca dvě hodiny, takže to by byl hřích toho nevyužít. Celé město se dá projít pěšky - osm hodin chůzí! Bylo strašné vedro, ale vidět hlavní město U.S.A je zážitek na cely život. Se Simčou jsme si dělali srandu, že všechny tyto památky známe z filmů a Simpsnů :D a najednou u Lincolna opravdu stojíme. Tento bohatý den měl nakonec špatný konec. Náš autobus do AT měl čtyři hodiny zpoždění. Po nekonečném čekaní jsme vyjeli, ale vzápětí se jeden pár začal neskutečně hádat. Řidička to otočila zpět na autobusák a odešla se slovy, že nás nikam neodveze. Museli jsme čekat další dvě hodiny na náhradní auto, který jel do Philadelphia a pak na spoj do AT. Sice jsme přišli na pokoj až v pět ráno, ale stejně to za to stálo.
Den 7. - Evička v Atlantic City
Po náročném dnu ve Washingtonu jsme trávili spolu s Evičkou v AT. Provedli jsme jí městem, koupali se a nakonec nesměl chybět Irish pub! Bohužel to byl poslední den s Evičkou.
Den 8. - zoo v Cap May
Jelikož jsme všechny dny byli akční, tak nám moc síly ( a peněz ) nezbývalo. Proto jsme si udělaly pohodový výlet do vedlejšího malého města Cap May. Bylo super být v přírodě mimo mrakodrapy. Pak následovalo poslední koupání v moři a na památku jsem si nechal píchnout septum :D.
Den 9. přes Paříž do Prahy.
Bylo to těžké loučení. Za ty dny jsme prožili spousty zábavy a nezapomenu na ten pocit svobody. Byli jsme pyšní, že jsme sami zvládly cestu metrem přes celý New York a nasedly do správného letadla. Mission complete
S Amerikou jsem rozhodně neskončil! Klidně bych se vrátil a jako další meta je Californie - místo zasvěcenému surfingu, skateboardingu a hlavně pop-punku. Třeba potkám Travise :D!!!
Na závěr přidam pár faktů, s kterýma jsem se setkal:
1. amíci jsou vážně hodně obézní
2. stravování ve fastfoodech je běžnější, než si vařit doma. Respektive nevaří vůbec.
3. Tetováni je zde hodně populární. Moje tetováni ( hlavně na hrudníku ) mělo úspěch a nesetkal jsem se s negativní reakcí. I policisté jsou potetovaní.
4. Všichni jezdí ve velkých kárách a neví co je to manuální převodovka.
5. Čím víc ohulená klimatizace, tím lépe
6. Alkohol se na ulici pije zabalený v pytlíku, protože je zakázané mít ho na veřejnosti a být opilí na ulici je trestný čin
6. Náš český přízvuk si pletli s Ruskem. Fuck!
