Bubenické noční můry. Vol.5 ( abstinence )

Projíždím se na longboardu podél moře. Mořský vítr je tak příjemný, když slyšíte rytmicky se houpat vlny. Rackové poletují sem tam, jakoby si přeříkávaly mantru. Ač se jedná o dokonalou chvilku, prožívám noční můru, respektive absťák.

- Před odjezdem na dovolenou – Padl poslední úder do blány a činely pomalu doznívají. Se slzou v oku balím bicí a loučím se. Deset dní bez bicích, zkoušek a koncertů? Ani nevím, kdy jsem měl naposledy tak dlouho pauzu. Vím, že to bude těžké, tak jsem se rozhodl popsat, když bubeník prohází abstinencí.

- První dva dny – Zatím absolutně bez příznaků. Odbavení na letišti, samotný let až po cestu na pokoj probíhá hladce. Zatím není čas moc přemýšlet a druhý den s nadšením odpočívám na pláži.

- Třetí až pátý den – V Bulharsku pouští opravdu šílenou hudbu. Za pomyslný bod považuji poslech bulharského šlágru. Až čtvrtý den propadnu zoufalství. Je pátý den a udělám osudový krok. Na pláži otevřu aplikaci Spotify a pouštím Led Zeppelin. Slyším kytary! Slyším svojí bubenickou modlu! Smutek se nade mnou snáší, jak hejno krkavců. Začínám myslet na všechny ty krásné roky za bicí sestavou. Chybí mi mačkání se v autě a pochutnávání si na bagetě po cestě z koncertu.

- Šestý až jedenáctý den – Dnes nejdu k moři. Raději si celý den pouštím hudbu a koukám na koncerty. Dokonce si prohlížím fotky z mého posledního koncertu. Další den si zlepším mořem a ježděním na prkně. Když jsem na dovolené, tak mam zase čas vypnout a udělat věci, na které jsem neměl čas. Proto vezmu do rukou Ipad a konečně dodělám obal na cd ( Cd kapely Spolucestující již tento podzim ). Následující dny se mi slévají, jak voda v moři. Zdá se mi, že i tvrdé mozoly od paliček mizí. Ležím na pláži a asi začínám přicházet o rozum, jelikož si klepu do rytmu hudby, která se line z párty baru opodál.

- Přistání v Praze signalizuje velký návrat - Cítím, že nasbíraná síla dovolí dělat to co miluju na 120 procent. Ve zkušebně vybaluju bicí z obalů, jako kluk, který poprvé svléká holku. První rozehrání chutná jak první sex po deseti letech. Tentokrát mám při balení bicích úsměv na rtech, jelikož vím že mě nečeká dovolená ale koncert.

Závěrem chci říci, že trošku přeháním. Dovolenou jsem si opravdu užil. Po třech letech jsem měl čas si odpočinout od shonu ve kterém žijeme. Vlastně jsem tímto článkem nebyl tak daleko od reality, protože nejsem zvyklý takto dlouho nic nedělat.