Bubenické noční můry. Vol.4

January 1, 2019

 Hraní na koncertech představuje nespočet možností, co se může pokazit. Může to být technika, spoluhráči, nervozita atd. Již už ve čtvrtém dílu se podělím o několik svých ne zrovna příjemných zážitků.

 

1) Blány, blány a zase ty blány

 

 Tyto dvě fotky mluví za vše. Ve zkušebně je to ok, ale koncertě ne. Proto zásadně vozím sebou i záložní bubínek. Jednou jsem byl nucen dohrát set na druhou stranu bubínku. Blánu u kopáku jsem prokopl v létě. Měl jsem dvoják a samozřejmě praskla při prvním setu. Naštěstí mám vždy dost gaffy. Nejenže jsem mohl celý večer dohrát, ale mělo to v rámci možností normální zvuk.

 

2) Špatný odposlech/zvukař

 

 Nekonečný příběh. Používám odposlech přes in-ear systém. Tím docílím komfortního odposlechu, ale o to je  to více náchylné k nepříjemnému zvuku. Stačí málo a pískání kytary vám způsobí poloviční hluchotu po zbytek večera. Nejlepší je zasílat předem tech. rider, aby se zvukař mohl připravit. ( který si stejně většinou nepřečte )

 

3) Zdraví

 

 Nejčastěji trápí bubeníky  šlachy. Správné cvičení a rozehrávání se je nejlepší cesta, jak tomu předejít. Pokud se ale šlachy ozvaly, tak je to dlouho trvající  problém, který hru významně narušuje. Člověk by se divil, jak i zvýšená teplota dokáže ovlivnit hru.

 

4) Školácké chyby

 Nedostatek paliček, špatný stav nástroje, nebo špatná znalost písní. Nepodceňuji kontroly hardwaru, jelikož i maličkost může pokazit výkon.

 

  Nikdo nemůže předvídat, co se pokazí, ale tady je pár věcí, bez kterých na koncert neodjedu: Gaffa, šroubovák a kleště, bindery, konektory, baterie do metronomu, záložní ladící klíče  ( protože se neustále ztrácí ).

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Recent Posts
Please reload

Archive
Please reload

© 2020 By Mike, verze 3.4

samolepka.jpg
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now